Výbušniny

Během ozbrojených konfliktů existuje vysoká pravděpodobnost vzniku střelných
poranění (bomby, minomety, granáty). Tato hrozba přetrvává i v období po konfliktu
v podobě  nevybuchlé  nebo  nezneškodněné  munice,  min  a  nastražených  výbušnin.
V operacích  s hrozbou  povstaleckého  nebo  teroristického  útoku  představují  nejvyšší
riziko  poranění  jednotek  improvizované  výbušniny  (Improvised  Explosive  Devices,
IED), které mohou být maskovány např. na krajnici silnice (v těle uhynulého zvířete,
v betonu v podobě kusu kamene nebo v části obrubníku apod.), vezeny vozidlem nebo
připevněny na těle sebevražedného útočníka.
Neodkladná péče v poli se zaměřuje na léčbu těžce zraněných. Taktika, technika
a  postupy  jak  rozpoznat  a  reagovat  na  hrozby  IED  a  min  (a  tedy  předcházet
poraněním), jsou součástí vojenského výcviku. Tento výcvik je organizován ještě před
rozmístěním jednotek.
 

Praktická poznámka

Na místě nálezu podezřelého zařízení postupuj obezřetně!
S nevybuchlými zařízeními se nakládá podle pravidla 4 C:
·  Confirm – ujisti se, že jde skutečně o podezřelé zařízení (je-li to možné, z dálky,
s využitím optiky).
·  Clear the area – evakuuj z tohoto prostoru osoby.
·  Cordon the area – ohranič tento prostor (doporučený okruh 400 metrů).
·  Control the cordon – střež ohraničený prostor před přístupem nepovolaných osob.
Pátým  C  může  být  Communicate  –  nález  podezřelého  zařízení  nahlas  a  vyžádej
pomoc.
 
Vážnou  hrozbou  při  bezpečnostních  operacích  na  Středním  Východě  se  staly
sebevražedné  bombové  útoky.  Almogy  et  al.  vyhodnotili  tříletou  zkušenost  (2000  -
2003)  se 71  bombovými  útoky  v Izraeli  a  popsali  následující

3  druhy  útoků s typickými zraněními:

·  útok na otevřeném prostranství,
(tržnice, autobusová zastávka, obchodní centrum) obvykle představuje jednoho
nebo dva útočníky, účinky výbuchu rychle odeznívají,
·  útok v uzavřeném prostoru,
(zvláště autobusy) s primárním závažným postižením plic a vysokou letalitou,
·  útok v polouzavřených, přeplněných prostorech,
(restaurace, kavárny) typický velkým počtem postižených (a mrtvých) s těžkými
pronikajícími poraněními; střepinová poranění jsou způsobena letícími ořechy,
šrouby, hřebíky a ložiskovými kuličkami.
 
Zkušenosti z Izraele ukazují, že útočníci mají možnost pronést relativně velkou nálož
s velkým  množstvím  střepinového  materiálu  do  těsné  blízkosti  zamýšleného  cíle
(možnost  ukrytí  výbušniny,  splynutí  s davem  a  přesné  načasování  odpálení).  Běžné
jsou také výbušné systémy namířené proti personálu záchranných služeb, jde např. o
„sekundární spouštěče“ (komplic v dohledu, který na dálku odpálí nálož, pokud toho
nebude schopen útočník).
 
 Výbušná zařízení způsobují poranění těmito mechanismy:

• tlakovou vlnou
• střepinami
• popálením
• rozdrcením – crush syndrom
• psychologickým efektem.

 
Sekundární  zařízení  mohou  být  namířena  proti  zasahujícím  jednotkám  (Quick
Reaction  Force,  QRF)  včetně  záchranných  služeb.  Při  bombardování  Thiepval
Barracks v Severním Irsku bylo primární zařízení na parkovišti a sekundární ve voze
mimo zdravotnické středisko. V okolí  místa  podezřelého z přítomnosti sekundárního
zařízení  by  neměly  být  používány  radiostanice  a  mobilní  telefony,  které  mohou  na
dálku uvést takto ovládané zařízení do chodu.
Management ošetření většího počtu zraněných je náplní kurzu MIMMS (Major
Incident Medical Management and Support).