Fyziologie člověka

K poskytnutí první pomoci zraněnému musíš mít alespoň minimální znalosti o základních
životních funkcích lidského těla a o důsledcích, které plynou z jejich poškození!!!

•  Orgány lidského těla

      Mají mnoho funkcí. Tři z nich jsou nejdůležitější pro zachování života
     organizmu  −  vědomí, dýchání a krevní oběh. Tyto základní životní funkce jsou navzájem
     provázány, proto při poruše jedné z nich jsou následně poškozeny zbylé  dvě. Při ztrátě
     vědomí  je  ohrožena  průchodnost  dýchacích  cest  zapadnutím  kořene  jazyka  s  následnou
     zástavou  dýchání.  Při  zástavě  dechu  dochází  ke  snižování  nasycení  krve  kyslíkem,  ke
     ztrátě vědomí a k zástavě srdeční činnosti. Při zástavě krevního oběhu dochází ke ztrátě
     vědomí s následnou zástavou dýchání.

•  Lidské  tělo 

   Je složeno  z  buněk,  které  ke  své  funkci  potřebují  kyslík,  bez  kyslíku  jsou
    poškozeny a zanikají. Nejcitlivější na nedostatek kyslíku jsou buňky mozku (odumírají po
    5  minutách  bez  kyslíku,  tato  doba  může  být  prodloužena  v  chladném  prostředí),  buňky
    srdečního svalu přežívají o něco déle (asi 20 minut).

•  Kyslík  tělo  získává 

   Z okolního  vzduchu  (obsahuje  21  %  kyslíku),  do  těla  se  dostává
   dýchacími cestami (ústa a nos, hrtan, průdušnice, průdušky a plíce) aktivním nasáváním
   dýchacími  pohyby  (podílí  se  na  nich  bránice  a  mezižeberní  svaly  hrudníku).  V  plicích
    dojde ke vstřebání kyslíku do krve.
 

•  Srdce

z plic přečerpána srdcem do tkání celého těla. Srdce je dutý svalový
    orgán  pracující  jako  pumpa  s  automaticky  řízenou  frekvencí  (normální  frekvence  je
    50 − 100  tepů/min,  průměrně  70  tepů/min,  u  trénovaných  jedinců  může  být  běžná  i
    frekvence okolo 40 tepů/min). Pokud je potřeba zvýšit dodávku kyslíku do tkání, srdeční
    činnost se zrychlí. To se děje při fyzické námaze, ale také při velké krevní ztrátě (v těle
    koluje přibližně 5 litrů krve, při ztrátě více než 15 %, tj. 750 ml krve, začne organizmus
    reagovat vznikem šoku, zrychlení tepové frekvence je jedním z jeho prvních příznaků).

•  Okysličená krev

(je jasně červená) je ze srdce přečerpávána pod velkým tlakem do tepen,
    na  kterých  lze  nahmatat  pulzovou  vlnu  (proto  při  poranění  tepny  krev  nevytéká,  ale
    vystřikuje v pulzech). Nejlépe je tep hmatný na krční tepně (bočně od hrtanu), na palcové
    straně  zápěstí,  uprostřed  třísla  a  za  vnitřním  kotníkem.  Umět  vyhmatat  tep  vyžaduje
    určitou zkušenost, pro laika může hledání pulzu znamenat mylnou informaci a ztrátu času!

•   Z tkání proudí krev

ochuzená o kyslík (spotřebují ho buňky) žílami pod malým tlakem
     zpět k srdci, kterým je přečerpána do plic k dalšímu okysličení. Žilní krev je tmavší než
     tepenná, z rány volně vytéká.