Neprůchodnost dýchacích cest
Dobrá průchodnost dýchacích cest je nezbytným předpokladem jedné ze základních
životních funkcí – dýchání.Dokud při poskytování první pomoci nezabezpečíš průchodnost
dýchacích cest zraněného, nemá smysl věnovat se dýchání a krevnímu oběhu – podle principu
C-ABC.
Pokud kyslík z okolního vzduchu nemá možnost dostat se dýchacími cestami do plic
zraněného a odtud prostřednictvím krve do jeho tkání, začnou buňky těchto tkání (hlavně moz-
kové a srdeční) po určitém časovém úseku (u mozkových buněk běžně po 5 minutách) trpět
nedostatkem kyslíku s následnou poruchou funkce a smrtí buňky.
Věnuj proto dýchacím cestám zraněného velkou pozornost, mnoho zraněných zemřelo zbytečně udušením, protože
jejich spolubojovníci nebyli schopni udržet jejich dýchací cesty průchodné do doby poskyt-
nutí odborné pomoci!
Důležité je včas rozpoznat nutnost zásahu ke zprůchodnění dýchacích
cest! Nenech se rozptýlit a zdržet jinými zraněními, po zástavě masivního zevního krvácení
mají dýchací cesty prioritu!
Příčiny (kdy můžeš očekávat poruchu průchodnosti dýchacích cest)
• Bezvědomí (ochabne napětí kořene jazyka, vymizí ochranné reflexy dýchacích cest).
• Poranění v oblasti obličeje, zlomeniny horní či dolní čelisti.
• Popálení v oblasti obličeje a krku.
• Vdechnutí cizího tělesa (sousto stravy, zvratky, krev, viz výše).
Příznaky (upozorní tě na poruchu průchodnosti dýchacích cest)
• Porucha vědomí (pokud je zraněný při vědomí a odpoví na dotaz, s největší
pravděpodobností jsou dýchací cesty průchodné, dýchání a prokrvení mozku
dostatečné).
• Neklid, zraněný si odmítá lehnout na zem (nezaměň s bojovým stresem či
s intoxikací).
• Namodralé zabarvení kůže, rtů a jazyka.
• Nepřirozené zvuky při dýchání (bublání, chrapot).
• Necítíš proud vydechovaného vzduchu i přes případné dechové úsilí zraněného,
hrudník zraněného se nezvedá.
První pomoc
• Pokud je zraněný při vědomí, dusí se a máš podezření na aspiraci cizího tělesa (zvratky,
strava), postupuj podle předchozí kapitoly.
• Pokud je zraněný v bezvědomí, otoč zraněného na záda. Pamatuj, že není vyloučeno
poranění krční páteře, vyhni se při manévru rotaci páteře!
• Pokud zjistíš zástavu dýchání, přivolej pomoc.
• Sejmi zraněnému přilbu, zajisti imobilizaci krční páteře v podélné ose páteře (fixuj
hlavy mezi koleny, nebo hlavu podrží pomocník).
• Otevři ústa zraněného předsunutím či vytažením dolní čelisti (viz níže, těmito
manévry v naprosté většině případů zprůchodníš dýchací cesty, pokud je příčinou
neprůchodnosti zapadlý kořen jazyka).
• Zkontroluj pohledem dutinu ústní, případná cizí tělesa a nečistoty odstraň pomocí
prstů. Odstraň pouze tělesa, která vidíš! Při manipulaci naslepo hrozí zatlačení tělesa
ještě hlouběji do dýchacích cest. Neztrácej čištěním dutiny ústní zbytečně mnoho
času. Pokud máš k dispozici ruční odsávačku, použij ji. Pokud zraněný začne zvracet,
otoč ho po dobu zvracení na bok – nesmí dojít k zatečení žaludečního obsahu do
dýchacích cest!
• Zkontroluj, zda zraněný spontánně dýchá. Přítomnost dýchání zjistíš během 3–5 vteřin
pohledem na zvedající se hrudník, poslechem uchem přiloženým nad ústy zraněného,
vnímáním vydechovaného proudu vzduchu na své tváři.
• Pokud zraněný dýchá spontánně, udržuj průchodnost jeho dýchacích cest do příchodu
odborné pomoci, sleduj přitom stav dýchání a krevního oběhu. Pokud musíš odejít,
ulož zraněného do stabilizované polohy na boku.
• Pokud máš k dispozici, zaveď nosní nebo ústní vzduchovod. Správnou velikost nosního
vzduchovodu odměř od špičky nosu k ušnímu lalůčku, zaveď ho šroubovitými pohyby
do nosní dírky, zajisti na konci spínacím špendlíkem proti zapadnutí. Ústní vzducho-
vod odměř od středu úst k úhlu dolní čelisti, zaveď koncem proti tvrdému patru, poté
ho stoč za kořen jazyka. Pokud má zraněný zachované ochranné reflexy dýchacích
cest (bezvědomí není dostatečně hluboké), nebude zavedený vzduchovod tolerovat,
může dojít ke zvracení a k vdechnutí žaludečního obsahu!
• Pokud zraněný spontánně nedýchá, zkus ho prodýchnout dvěma hlubokými vdechy.
Pokud se hrudník zraněného zvedá, pokračuj v umělém dýchání.
• Pokud jsou k dispozici pomůcky k zajištění dýchacích cest, použij je (například
kombirourka, laryngeální maska, laryngeální tubus). Tyto pomůcky se předem musíš
naučit používat. Zraněný musí být v dostatečně hlubokém bezvědomí, aby byly
vyhaslé ochranné reflexy dýchacích cest. Pokud zraněný pomůcku netoleruje, dojde
ke kašli a zvracení s následným rizikem zatečení zvratků do dýchacích cest!
• Endotracheální intubace (zavedení rourky do průdušnice pod přímou kontrolou zraku)
je úkon vyhrazený pro lékaře, nezkušený zachránce by při pokusu o intubaci mohl
zraněného i poškodit.
• Poslední možností je chirurgický přístup – protětí hrtanu v místě mezi štítnou a prsten-
čitou chrupavkou. Takový výkon je vhodný v případech, kdy nejsou k dispozici výše
zmíněné pomůcky, nebo když pokusy o zajištění dýchacích cest nechirurgickým způ-
sobem jsou neúspěšné. Nutnost chirurgického přístupu předpokládej zejména v pří-
padech popálení dýchacích cest (inhalační trauma), alergického otoku horních dýcha-
cích cest a poranění v oblasti obličeje a krku. K dispozici jsou komerční sety (např.
QuickTrach), improvizovaně lze použít několik silných žilních (intravenózních) kanyl
či ostrý předmět a jakoukoli rourku. V případě nezkušeného zachránce jde o výkon
s vysokým rizikem a malou nadějí na úspěch.
Manévry ke zprůchodnění dýchacích cest bez pomůcek
• Vytažení brady – prsty jedné ruky dej pod dolní čelist a jemně ji zvedej, palcem
stejné ruky zvedej čelist tahem za dolní řezáky.
• Předsunutí dolní čelisti – na každé straně uchop prsty úhel dolní čelisti a předsunuj
dolní čelist vzhůru a dopředu. Lokty si opři o podložku. Tato technika je nejbezpečnější
při riziku poranění krční páteře.
• Mírný záklon hlavy s vytažením brady – přistup k hlavě zraněného ze strany, mírně
zakláněj hlavu zraněného tlakem dlaně na jeho čelo, konečky prstů druhé ruky umísti
pod bradu a zvedej ji.
Diskusní téma: Neprůchodnost dýchacích cest
Nebyly nalezeny žádné příspěvky.