Šok
Šok je celková odpověď organizmu na nedostatečné prokrvení a okysličení tkání. Může
vést k nevratnému poškození tkání a ke smrti. V poli bude nejčastější příčinou šoku velká
krevní ztráta. Zevní krvácení můžeš zastavit, a tak alespoň zmenšit krevní ztrátu, avšak vnitřní
krvácení (do břicha, hrudníku, pánve, dlouhých kostí) v rámci první pomoci zastavit nemůžeš.
Včasným rozpoznáním vnitřního krvácení a známek šoku a zahájením protišokových opatření
můžeš zraněnému zachránit život alespoň do okamžiku poskytnutí odborného zdravotnického
ošetření.
Příčiny
• Hypovolemický šok -(ze snížení objemu obíhající krve v cévách) – krvácení, nadměrné
pocení, průjem, popáleniny.
• Kardiogenní -(z nedostatečné činnosti srdce při pumpování krve) – poranění srdce,
infarkt srdečního svalu, tenzní pneumotorax.
• Distribuční -(normální objem krve v roztaženém cévním řečišti) – alergické reakce,
silná infekce (sepse), poranění míchy.
Šok se začíná projevovat již při ztrátě 750 ml obíhající krve, tj. 15 % jejího celkového
množství. Příznaky šoku jsou projevem obranné reakce organizmu, který se snaží zajistit
prokrvení alespoň těch nejdůležitějších orgánů – mozku a srdce.
Příznaky šoku
• Zvýšení tepové frekvence (nad 100 tepů/min, u mladého trénovaného vojáka může
být vážné i zvýšení nad 80 tepů/min !), obtížně hmatný pulz.
• Prodloužený čas kapilárního návratu (zmáčkni na 5 vteřin nehtové lůžko na prstu
zraněného do zbělání, pokud poté do 2 vteřin nezrůžoví, je prokrvení nedostatečné.
Nelze hodnotit v chladném prostředí!).
• Zvýšení dechové frekvence.
• Kůže je bledá až namodralá, chladná, zpocená, lepkavá.
• Neklid, nervozita, zmatenost (při ztrátě více než 50 % obíhající krve dochází ke ztrátě
vědomí).
• Žízeň.
Poznámka k odhadu krevního tlaku
• Tlak krve v tepenném řečišti je udržován činností srdce. Při stažení srdce (systola)
dojde k vypuzení určitého množství okysličené krve do tepen a ke vzniku pulzové vlny,
kterou můžeš hmatat jako tep.
• Při normálním krevním tlaku lze pulz hmatat na všech tepnách, při poklesu tlaku pouze
na tepnách blíže srdci.
• Normální systolický tlak u zdravého člověka je cca 120 mm Hg (milimetrů na sloupci
rtuti na tonometru).
• Ještě při poklesu systolického tlaku na 90 mm Hg je hmatný pulz na zápěstní tepně,
při poklesu tlaku na hodnotu 70–80 mm Hg je pulz hmatný pouze na tříselné a krční
tepně, při poklesu tlaku na hodnotu 60–70 mm Hg už pouze na krční tepně.
• Pokud nenahmatáš tep ani na krční tepně, znamená to buď pokles systolického krev-
ního tlaku pod 60 mm Hg, nebo zástavu oběhu.
První pomoc
• Prioritou je vždy kontrola základních životních funkcí podle principu C-ABC! Buď
připraven nejdříve zastavit zevní krvácení, zprůchodnit dýchací cesty a zajistit dosta-
tečné dýchání!
• Protišoková opatření v rámci první pomoci jsou stejná v prevenci šoku i v jeho léčbě.
Předpokládej, že šok je přítomen nebo že se brzy projeví, čekání na plné vyjádření
příznaků může být riskantní.
• Umísti zraněného na záda, zvedni mu nohy nad úroveň srdce a podlož je (protišoková
poloha). Pokud je zraněný na nosítkách, zvedni a podlož dolní konec nosítek.
• Uvolni zraněnému tísnící oděv na krku a v pase.
• Udržuj tělesnou teplotu, předejdi podchlazení (přikrývka, izotermická fólie) a přehřátí
(umísti zraněného do stínu, vyhni se přílišnému množství přikrývek).
• Uklidni zraněného.
• Poskytni dostatečnou analgezii (autoinjektor Morphine).
• Nedávej zraněnému najíst ani napít!
• Pokud lze, podej kyslík.
• Pokud můžeš, zajisti žilní vstup a podávej náhradní roztoky.
Poznámky k tekutinové resuscitaci
• Existují dvě základní skupiny náhradních roztoků – krystaloidy a koloidy.
• Krystaloidní roztoky (např. fyziologický roztok F1/1, Hartmannův roztok, Ringerův
roztok) jsou roztokem minerálů (především chloridové a sodné ionty, název odvozen
od krystalů kuchyňské soli) ve vodě. Jsou levné, stálé, vhodné do polních podmínek.
Jejich nevýhodou je rychlý únik z cévního řečiště do tkání. Z podaného 1 litru tekutin
tak v oběhu za 1 hodinu zůstane 200 ml.
• Koloidní roztoky (např. HES 6% – hydroxyetylškrob, dextran) obsahují velké mole-
kuly, které neprostoupí cévní stěnou do tkání, voda z cév neuniká a naopak se v nich
hromadí. Nevýhodou je vyšší cena, větší nároky na skladování (kratší trvanlivost,
teplota), vznik alergických reakcí.
• Protokol neodkladné péče v polních podmínkách učí u zraněného v šoku podat iniciálně
2 litry teplých (tj. ohřátých na tělesnou teplotu) krystaloidů, rychlost podání závisí
na odpovědi krevního oběhu (při nehmatném pulzu na zápěstní tepně rychlé podání,
po obnovení pulzu na zápěstí zpomalení). Přílišný nárůst krevního tlaku je nebezpečný
u nekontrolovatelného krvácení (nitrobřišní, nitrohrudní), kde vede k zesílení krvácení.
• Podle protokolu ATLS (Advanced Trauma Life Support) se u zraněného v šoku v dů-
sledku kontrolovaného krvácení (např. z poraněné končetinové tepny ošetřené turni-
ketem) úvodem podá 1 litr HES 6% a dále tak, aby byl hmatný pulz na periférii
(maximální množství roztoku 1500 ml).
Diskusní téma: Šok
Nebyly nalezeny žádné příspěvky.