Poruchy vědomí:  viz. vědomí

Vědomí je stav, při kterém je člověk schopen vnímat sebe a vnější prostředí a je schopen
reagovat na vnější i vnitřní podněty. Vědomí je základní životní funkcí, která závisí na stavu
centrální nervové soustavy, zejména mozku.
Porucha vědomí je vždy důsledkem funkčního
nebo anatomického poškození mozku a je výrazem závažného stavu. Nebezpečí spočívá ve
vyhasnutí ochranných reflexů dýchacích cest s jejich následnou neprůchodností (tzv. zapad-
nutí kořene jazyka), dále hrozí vdechnutí žaludečního obsahu. Oba tyto stavy vedou k zástavě

dechu, která je s odstupem následovaná zástavou krevního oběhu. Porucha vědomí může mít
velké množství různých příčin. Vyšetření a odstranění vyvolávající příčiny je záležitostí zdra-
votníků, ty ale musíš učinit opatření chránící zbylé dvě základní životní funkce tak, aby se
postižený zdravotnické pomoci dožil.

 

 Nejčastější příčiny poruchy vědomí 

•  Úrazy hlavy (otřes, stlačení mozku).
•  Cévní mozková příhoda (krvácení do mozku či neprůchodnost některé z tepen vyži-
    vujících mozkovou tkáň).
  Nedostatečné prokrvení mozku (mdloba).
  Otravy (CO, alkohol).
  Neurologická onemocnění (epileptický záchvat).
  Interní onemocnění (např. cukrovka).

 

Hodnocení hloubky bezvědomí

 Má význam nejen pro určení závažnosti stavu, ale také pro sledování vývoje stavu v čase.
 Pokud se původně hluboké bezvědomí zlepšuje, má stav lepší prognózu než postižení s opač-
 ným vývojem.  
 Způsobů hodnotících stupeň poruchy vědomí je několik. Dříve bylo používáno dělení na
 stupně somnolence, sopor, kóma.


•  Somnolence – postižený je spavý, reakce na oslovení je zachována, ale zpomalena,
                           spontánní projevy bdělosti minimální.

•  Sopor            – nemocný nereaguje na oslovení, lze vybavit reakci na dotek či na bolestivý
                            podnět.

•  Kóma            – nemocný nereaguje na oslovení ani na bolestivý podnět.

                                        Více na poruchy vědomí
 

Pro potřeby armády bylo z anglicky mluvících zemí převzato hodnocení AVPU

 

•  AAlert                    postižený při vědomí.
•  VVoice responsive – postižený reaguje na oslovení (somnolence).
•  PPain responsive   – postižený nereaguje na oslovení, ale reaguje na bolestivý  
                                        podnět (sopor).

•  UUnresponsive       – postižený nereaguje (kóma).
 

Toto  hodnocení  je  součástí   tzv.  minineurologického  vyšetření ,  do  kterého  patří  ještě
vyšetření očních zornic – zhodnocení jejich velikosti a jejich reakce na osvit. Normálně jsou
obě  zornice  stejného  průměru  a  při  osvitu  se  zmenší  (tzv.  fotoreakce).  Například  po  úrazu
hlavy  s  poškozením  mozku  může  být  na  postižené  straně  rozšířená  zornice  nereagující  na
osvit, oči mohou být stočeny k postižené straně. Při předávkování opiáty (morfin) bývají obě
zornice velmi zúžené (tzv. špendlíkovité zornice).
V přednemocniční i nemocniční péči je u dospělých používáno
tzv. Glasgow Coma Scale,
skórovací  schéma,  které  bodově  hodnotí  reakci  vyšetřovaného  na  oslovení  a  na  bolestivý
podnět, zároveň hodnotí jeho spontánní aktivitu – otevření očí, pohyb a slovní projev. Tento
způsob hodnocení poruchy vědomí je poměrně složitý, vyžaduje dobrou znalost a zkušenosti
k tomu, aby byl adekvátně použit.
 

Postup první pomoci

  Postupuj podle algoritmu C-ABC.

  Zástava krevního oběhu je prvořadým úkolem!!!
  Při zástavě základních životních funkcí zahaj resuscitaci.

  Při zachovaném dýchání a krevním oběhu ulož postiženého do Rautekovy zotavovací
    polohy či stabilizované polohy, dej pozor na případné poranění páteře!
•  Zajisti odbornou zdravotnickou pomoc, příčina poruchy vědomí musí být vyšetřena.

Diskusní téma: Poruchy vědomí

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek