Tenzní pneumotorax

 Tenzní (přetlakový) pneumotorax je stav, kdy s každým nádechem dochází k hromadění
 vzduchu  v  pohrudniční  dutině,  a  tím  vzniká  přetlak.  Vzduch  nemůže  z  hrudníku  unikat, postupně utlačuje srdce, průdušnici a druhou plíci k neporaněné straně, během několika minut může způsobit smrt! 

Příznaky

•  Otevřená rána v hrudní stěně může a nemusí být přítomna.
•  Obtížné dýchání, namodralá barva kůže, neklid, úzkost, strach ze smrti.
•  Vyklenutá hrudní stěna na poraněné straně, bubínkový poklep.
•  V jugulární jamce mezi klíčními kostmi můžeš pohmatem zjistit přesunutí průdušnice
    ze středu na druhou stranu, než je poranění (velmi pozdní příznak!).
•  Zvýrazněné naplněné krční žíly.
•  Vyklenutí prostorů nad a pod klíční kostí.
•  Podkožní emfyzém v oblasti krku (pohmatový vjem „třaskání“, způsobený nahroma-
    děním vzduchu v podkoží).
•  Příznaky šoku.
 

První pomoc

•  Pokud je na hrudníku otevřená rána, zkus ji rozšířit pomocí prstů (je možné, že okraje
    rány  fungují  jako  jednocestný  ventil,  takto  převedeš  tenzní  pneumotorax  na  méně
    nebezpečný otevřený pneumotorax).

•  Pokud  na  hrudníku  není  otevřená  rána  (vzduch  tedy  vniká  do  hrudníku  poraněnou
    částí  průdušek  nebo  plic),  je  jedinou  možností  provést  tzv.  dekompresní  punkci
    hrudníku (nutno provést i při pouhém podezření na tenzní pneumotorax). Pamatuj –
    punkce hrudníku je život zachraňující léčebný výkon, jehož provedení je jednoduché,
    jeho neprovedení má ale za následek smrt zraněného. Proto máš-li i pouhé podezření
    na  přítomnost  tenzního  pneumotoraxu,  punkci  proveď!  Případné  poškození  zdravé
   plíce punkcí je minimální ve srovnání s důsledky neléčeného tenzního pneumotoraxu.

•  Postup  hrudní  punkce  –  vezmi  silnou  nitrožilní  kanylu  (12  či  14G),  zaveď  ji  do
    hrudníku  v  místě  průsečíku  druhého  mezižeberního  prostoru  a  kolmice  spuštěné  ze
    středu klíční kosti nad horním okrajem třetího žebra. Měl bys slyšet vzduch unikající
    pod tlakem z hrudníku. Před provedením punkce lze na jehlu navléknou ustřižený prst
    z  rukavice  (improvizovaná  Heimlichova  chlopeň),  který  plní  funkci  jednocestného
    ventilu (při nádechu se vzduch nedostane kanylou do hrudníku).

•  Pokud  nemáš  k  dispozici  nitrožilní  kanylu,  zbývá  jediná  možnost  –  provést  punkci
    hrudníku ve výše popsaném místě jiným improvizovaným ostrým předmětem (např.
    nůž), a převést tak tenzní pneumotorax na otevřený. Pokud neuděláš nic, postižený
    pravděpodobně do několika minut zemře!

•  Léčbou tenzního pneumotoraxu je punkce hrudníku, součástí zajištění zraněného na
    transport je ale jiné léčebné opatření – hrudní drenáž. Tento výkon je vyhrazen pro zku-
    šené zdravotníky s patřičnými zkušenostmi a vybavením, zde je uveden pro úplnost
   (laik mimo dosah operačního sálu tento výkon nikdy provádět nebude).

•  Podstatou je zavedení silného drénu do hrudní dutiny v oblasti vymezené přední až
    střední axilární čárou (za zadním okrajem velkého prsního svalu) a 4.–5. mezižeber-
    ním  prostorem  (odhadneš  tak,  že  vložíš  svou  dlaň  do  podpaží  zraněného,  správná
    vzdálenost místa drenáže od vrcholu podpažní jamky je šířka dlaně).

•  Pozor – před provedením hrudní drenáže musí být zajištěn vstup do žilního řečiště!
    V  případě  současně  přítomného  hemotoraxu  by  vypuštění  velkého  množství  krve
    z hrudníku (kde krev fungovala jako zátka) mohlo vést k dalšímu krvácení, zkolabo-
    vání žilního řečiště a nemožnosti zajistit žilní vstup.

•  Druhý  konec  drénu  musí  být  před  zavedením  do  hrudníku  napojen  na  podtlakovou
    láhev či ponořen pod hladinu tekutiny pod úrovní srdce zraněného.

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.